Kalousek: Lidé musí mít právo na nadstandard

7.10.2017

Není možné, aby všichni měli všechno zadarmo. Musíte ponechat právo těm, kteří na to mají peníze, aby si mohli koupit nadstandard, tedy lepší službu.

Kalousek: Lidé musí mít právo na nadstandard

Není možné, aby všichni měli všechno zadarmo, říká šéf TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu, proč chce jeho strana znovu prosadit další poplatky ve zdravotnictví a také školné na vysokých školách. „Musíte ponechat právo těm, kteří na to mají peníze, aby si mohli koupit nadstandard, tedy lepší službu,“ uvedl Kalousek v rozhovoru pro iDNES.cz.

Co s vámi dělá, když o sobě čtete, že 81 procent lidí vás považuje podle Centra pro výzkum veřejného mínění za nejméně důvěryhodného politika?

Žebříčky popularity jsem nikdy nebral moc vážně. Kdo stál v jejich čele, většinou skončil špatně. Samozřejmě že ten, kdo je v politice krátkou dobu a nic neříká, nikomu nevadí. Člověk, který je v politice déle a poměrně jasně formuluje věci, se kterými nemusí každý souhlasit, sbírá body nepopularity. Mám na to jedinou odpověď. Nemusíte mě milovat, ale nemůžete mi upřít kompetenci a energii v mé práci. Záleží, co od svého politika chcete. Buď aby se vám líbil, nebo zda chcete, aby práci, kterou ho pověříte, dělal kompetentně.

Nejde jen o vás. Neznervózňuje některé vaše stranické kolegy, že to může snižovat preference TOP 09? Mohou si říkat, že za to může vaše osobní neobliba a kdyby stranu vedl někdo jiný, měla by šanci být populárnější.

Drtivá většina průzkumů nás dává bezpečně nad hranici pro vstup do Sněmovny a já osobně nepochybuji o dvouciferném výsledku. Do jaké míry jsem či nejsem limitem pro svou stranu, je otázka pro voliče. Úplně stejně legitimní je úvaha, jestli by strana beze mě neměla preference nižší. Kdyby si moje strana myslela, že by beze mě na tom byla lépe, odpověděla by tak, že bych předsedou nebyl.

Volal jste neúspěšně po bloku pravicových stran a vypadalo to tak, že to selhalo i na výhradách jiných k vaší osobě.

Na mé osobě to selhat nemohlo, protože když zazněla námitka od lidovců, že by nechtěli být na kandidátce se svým bývalým předsedou, tak jsem říkal, že to je ta nejmenší překážka, že já na té kandidátce nebudu, že je pro mě blok středopravých demokratických stran tak důležitý, že pokud se utvoří, tak já jsem okamžitě ochoten opustit politiku. Dodnes mě mrzí, že kolegové neviděli dál než na špičku vlastního nosu. Věřím, že ten blok by stál dnes v čele pelotonu preferencí a že by volby vyhrál.

Čím si vysvětlujete, že po úspěchů Věcí veřejných a ANO ve volbách mají teď šanci uspět protestní strany a hnutí SPD Tomia Okamury nebo Piráti?

Zatím neuspěli. V každé zemi je nějaká poptávka po protestních stranách a ne nevýznamná část voličů, kteří chtějí věřit tomu, že existuje jednoduché řešení, které jim někdo slibuje. Zvlášť když je před tím vyděsí. Politika pana Okamury nejdřív lidi vyděsí, pak jim nabídne jednoduchá řešení. A oni z nějakých důvodů nechtějí přemýšlet, jestli ta řešení jsou reálná. To není nic neobvyklého.

A co Piráti?

Řada zejména mladších voličů se příliš nevěnuje jejich programu. Zaujaly je ty osobnosti, ale kdyby si přečetli ten program, tak by možná změnili názor. Pro nás je problémem v jejich programu naprosto nejasná zahraniční politika bez jakékoli garance - jaká je jejich pozice k Evropské unii, jaká je jejich pozice k NATO. To je naprosto klíčová otázka těchto voleb a u Pirátů nevíte.

O čem budou letošní volby především a co rozhodne o jejich výsledku?

Rozhodne volební účast a já bych každého chtěl poprosit, aby své volební právo tentokrát opravdu uplatnil. Tyhle volby jsou zcela zásadní. Rozhodnou o tom, jestli budeme žít jako svobodní, suverénní občané, kteří se mohou spolehnout na férovost svého moderního státu, nebo zda budeme jen zastrašení zaměstnanci jakéhosi holdingu, kteří si nemohou být jisti vůbec ničím. Tou druhou prioritou je pro nás směřování v Evropské unii. Nemáme z toho žádnou radost, že vzniká model vícerychlostní Evropy, ale je to prostě realita. Pokládáme za prvořadý národní zájem, aby Česká republika zůstala v rychlém pruhu v Evropské unii. Pokud tam nezůstane a ocitne se na periferii Evropy, tak se obáváme, že připravíme svým dětem a vnukům osud podobný jako mají dnešní Ukrajinci, kteří u nás hledají zaměstnání.

Patříte k těm, kteří říkají, že máme přijmout euro co nejdříve. Nekladete si otázku, zda je pro nás výhodné mít stejnou měnu se státy, jako je Řecko?

Bude-li to stejná měna jako je v Německu, Francii, Nizozemsku, Finsku, tak zcela jistě. Pochopitelně vstup do eurozóny s sebou nese nějaké náklady. Ale pro exportní ekonomiku, která je dominantně provázaná s eurozónou, těch výhod a šancí je mnohem víc, než jsou ty náklady. Jeden z nefér argumentů, kteří používají odpůrci eura, je ten, že euro je zkrachovalý projekt. Eurozóna je i přes všechny potíže pátá nejsilnější ekonomika na světě. Bez jakýchkoli emocí je a zůstane ekonomickou supervelmocí. Vstupem do eurozóny ušetříme, nebo naše firmy ušetří miliardy ročně na transakčních nákladech, na pojišťování úvěrových rizik. Budeme si jisti větší stabilitou měny.

ODS, váš nejbližší politický partner v současné Sněmovně, říká, že vstoupí jen do takové vlády, která bude mít ve svém programu trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. Je to překážka pro vytvoření případné pravicové vlády s účastí TOP 09 i ODS? Byli byste ochotni kývnout na to, že by vláda měla ve svém programu takovou věc?

Ne. Nicméně koalice se dělají až po volbách. Jestliže na jedné straně je priorita trvalá výjimka z eura, což přeloženo do češtiny znamená nechceme nikdy euro, a na druhé straně je naše snaha, abychom vstoupili do eurozóny co nejdříve, tak si těžko umím představit jiný kompromis, než že v příštím volebním období by nepadlo rozhodnutí o vstupu do eurozóny, což bych pokládal za velkou promarněnou šanci pro Českou republiku, ale prostě kompromisy existují. S trvalou výjimkou bych nikdy nesouhlasil.

V nejbližších dnech chce Katalánsko, jak avizuje šéf regionální vlády Carles Puigdemont, vyhlásit nezávislost. Jak by se Evropa, Evropská unie a Česká republika měly v takové situaci zachovat?

Víte, já bych si strašně přál, aby Česká republika zůstala právním státem. To je jedna z věcí, kterou do budoucna vidím jako ohroženou. Takže by se tak měla chovat. To referendum, podle všech informací, které mám, bylo neústavní. Každý právní stát by měl říci, že neústavní referendum je neplatné, takže my nemůžeme takový akt uznat jako akt mezinárodního práva. Na druhou stranu pokládám za nesmírně nešťastné a za strašlivou chybu to, co udělala centrální vláda při konání toho neústavního referenda, že použila násilí. Teď jen pevně doufám, že zvítězí rozum na obou stranách a Madrid bude s Barcelonou jednat a domluví se jako krajané, kteří žijí v jedné zemi.

Vaši někteří odpůrci a kritici označují vaši politiku za „sluníčkářskou“ a „vítací“ v souvislosti s otevřeností při přijímání uprchlíků ze zahraničí.

To jsou nálepky, které neodpovídají skutečnosti. My nejsme žádní vítači, my jen zdůrazňujeme několik momentů. Za prvé důsledně rozlišujeme na ekonomické imigranty a azylanty. Ekonomický imigrant je někdo, koho přijmout nemusíme. Pak jsou azylanti, to jsou lidé, kteří zaklepou u vašich dveří a prosí o pomoc, protože utekli odněkud, kde jim chtěli uříznout hlavu, nebo jejich dětem. 

Pokud jsme civilizovaná společnost, která staví na základech masarykovského humanismu, a já pevně věřím, že stále ještě jsme, tak těmto lidem nemůžeme říci, že nás vůbec nezajímají a ať se vrátí tam, kde jim hlavu uříznou. Při respektování všech pojistek, které přijetí takového azylanta musí mít, jste-li člověkem, nemůžete odmítnout pomoc člověku, kterému jde o život.

Třetí věc, kterou zdůrazňujeme, je, že opatření se musí dít na společných evropských hranicích, protože pokud vnitřní trh Evropské unie rozdělíme ploty na našich hranicích, tak to bude mít pro Českou republiku fatální ekonomické důsledky. Na rozdíl od těch, kteří ten problém zamlžují, Václav Klaus mladší to řekl zcela otevřeně. V souvislosti s migrační krizí řekl, že musíme odejít z Evropské unie, i kdybychom o třetinu zchudli. Ano, skutečně bychom nejméně o třetinu zchudli. My jsme přesvědčeni, že je možné najít řešení na evropských hranicích.

Vláda s vaší účastí by tedy přehodnotila současný negativní kurz vlády ke kvótám, které byly schváleny na evropské úrovni? Přijali bychom víc než dvanáct lidí?

Ne. My jsme vždycky říkali, že kvóty nemohou fungovat. Nemůžete nikoho nutit, aby tu byl proti jeho vůli. Ale jako právní stát také musíme dodržovat závazky, které jsme přijali, a já si umím představit, že za přísného dodržení všech bezpečnostních pojistek poskytneme pomoc víc než dvanácti lidem. Ta diskuse o třináctém mi přijde komická, směšná a trochu se za ni stydím.

Říkáte dlouhodobě, že jste nepopulistický politik. Tudíž i otevřeně říkáte, že když dostanete šanci prosazovat své představy, lidé se mají připravit znovu na poplatky ve zdravotnictví, navrhujete i zavedení školného na vysokých školách. Jak vysoké by poplatky ve zdravotnictví měly být?

Já myslím, že jak byly nastaveny za nás a pana ministra Hegera, byly přiměřené. Nicméně to je vždy otázka expertního doporučení odborníka, za které politik převezme odpovědnost a rozhodne. Máme vynikající úroveň veřejné zdravotní péče, jednu z nejlepších na světě, a chceme-li si ji udržet, tak ten systém se musí změnit a musí se do něj dostat více peněz.

Za co všechno by se platilo?

Znovu bychom zavedli regulační poplatky a pak je klíčové, aby byl stanoven nárok, chcete-li standard, na který jsme všichni pojištěni. Standard musí být na vynikající úrovni, aby každý ze svého pojištění měl přístup ze svého pojištění ke kvalitní zdravotní péči. A pak musíte ponechat právo těm, kteří na to mají peníze, aby si mohli koupit nadstandard, tedy lepší službu. Politická zbabělost, která v tuto chvíli zakazuje, aby šlo do zdravotnictví více soukromých prostředků, to je hlavní důvod mizerného ohodnocení kvalifikovaného zdravotnického personálu. Navíc ten obor se bude dál vyvíjet. Budou přicházet nové terapeutické metody, které budou dál zkvalitňovat a prodlužovat lidský život. A budou mít jedno společné. Bude to strašně drahé. Není možné, aby všichni měli všechno zadarmo. Musí být nárok a vedle toho možnost si přikoupit nadstandard. Zdůrazňujeme se sociální ochranou těch nejslabších, nejchudších. Ale všichni nejsou sociálně slabí. Všichni nemusí mít úplně všechno zadarmo.

Proč by se podle vás mělo platit školné na vysokých školách? Nebude to znamenat, že se ke vzdělání nedostanou někteří nadaní studenti?

Promiňte, opak je pravdou. Všechny studie ukazují, že země se školným mají větší sociální propustnost nemajetných talentů k vysokoškolskému vzdělání než země bez školného. Náklady na vzdělání nejsou nulové. Jsou nemalé. Musíte někde bydlet, musíte si kupovat knížky, musíte někde jíst a my s tím, že zavedeme školné, tak zavedeme i systém stipendií, grantů, půjček na vzdělání. Díky tomuto systému a stipendiím budou ti talentovaní studovat za méně peněz než dnes. Ti, kdo talentovaní nejsou, tak si budou muset více připlatit, anebo si budou muset půjčit. Koneckonců vzdělání je nejlepší investice.

Poté co současná vláda zrušila druhý penzijní pilíř, se k němu chcete vrátit. Předseda ODS Petr Fiala už ale říká, že se poučili z minulosti - penzijní reformu není možné zavádět většinou tří hlasů. Takže váš plán, aby to bylo znovu a tentokrát povinné, se trochu hroutí.

V našem programu najdete, že se samozřejmě pokusíme najít širší politickou shodu. Vláda zrušila naše reformní kroky a bylo na ní, aby předložila svůj návrh reformy. My jsme byli připraveni bez předsudků diskutovat. Jenže ona neudělala nic. Byly to čtyři roky promarněné příležitosti. A to si nemůžeme dovolit. Nemůžeme rezignovat na penzijní reformu, stejně tak jako na zdravotní reformu. Z jednoho prostého důvodu. Nemůžeme rezignovat na důstojnou péči pro všechny v posledních letech jejich života. Máme dvě varianty penzijní reformy, jsme připraveni bavit se i o jakémkoli jiném návrhu, ale ty návrhy musí ležet na stole a musíme o nich mluvit s vůlí se dohodnout.

Jeden z vašich hlavních bodů vašeho předvolebního programu je snížení sociálních odvodů o osm procent. Lidé budou mít bezprostředně vyšší příjmy, ale zásadní námitka zleva, od odborů a ČSSD, je, že to podrazí průběžný systém, ze kterého se platí důchody.

To není pravda. Výpadek na důchodovém účtu bude kryt třicetiprocentním inkasem daně z přidané hodnoty, což je bohatě dostačující částka. Stejně by k tomu muselo dojít, protože jenom ze sociálního pojištění je ten důchodový účet neufinancovatelný. Důchodců prostě přibývá a plátců nepřibývá.

Vy si spoříte na penzi jak?

Využívám produkt životního pojištění. Samozřejmě na své stáří myslím a spořím si. Když byla možnost vstoupit do druhého penzijního pilíře, tak jsem do něj vstoupil. Byl jsem velmi rád účastníkem druhého pilíře a nesl jsem velmi úkorně nejen jako bývalý ministr financí, ale i jako občan, že mi to vláda zakázala.

Dali vám vaši straničtí kolegové úkol, kolik musí TOP 09 získat ve volbách, nejen aby byli spokojeni, ale abyste mohl „přežít“ jako předseda?

Tak to neprobíhá. Jsem odpovědný předseda, který ví, kdy ho strana potřebuje a kdy by potřebovala někoho jiného. Takže žádné úkoly, výhrůžky a limity.

Vy sám jste si laťku dal?

Já sám mobilizuji stranu na dvouciferný výsledek, já sám o něm nepochybuji, nicméně úspěch vzhledem k tomu, o co opravdu v těchto volbách jde, nebude záležet jen na našich procentech, úspěch nebude odvislý jen od toho, jestli dostaneme deset nebo dvanáct procent, ale bude závislý na celkových výsledcích, které buď umožní sestavit demokratickou vládu bez hnutí ANO a KSČM, nebo neumožní. To je hranice úspěchu a neúspěchu.

Přeslechl jsem, že jste neřekl bez SPD Tomia Okamury?

Já pořád doufám, že se do Sněmovny nedostanou.

A když se tam dostanou?

Pokud mi kladete otázku, jestli to platí i o SPD, tak říkám samozřejmě. Pokud se dostanou do Poslanecké sněmovny extrémní, xenofobní, nesnášenlivé strany typu SPD, tak v jejich případě to platí úplně stejně jako u KSČM.

zdroj: idnes.cz, 7. 10. 2017

,

Josef Kopecký, redaktor, idnes.cz