Kalousek: S nápravou po Babišovi bude práce jako na kostele

27.1.2019

Vládu za rozpočtovou politiku nemohu pochválit. Právě proto, že ekonomika šlape, tak by měla dělat systémové reformy, kterými by stabilizovala zdravotní a důchodový systém. Mohla by víc investovat či střádat na horší časy.

Kalousek: S nápravou po Babišovi bude práce jako na kostele

Ekonomika šlape, vláda má podporu lidí a od vás slyší jen kritiku. Nenajde se nic, za co byste ji mohl pochválit?
Určitě ji nemohu pochválit za rozpočtovou politiku. Právě proto, že ekonomika šlape, tak by vláda měla dělat systémové reformy, kterými by stabilizovala zdravotní a důchodový systém nebo by mohla víc investovat či střádat na horší časy. Ekonomika nebude šlapat věčně.

Otázkou není, zda přijde recese, ale kdy? Až ochlazení přijde, tak spousta lidí, kteří mají pocit, že všechno šlape, se dostane do tíživé situace a veřejné rozpočty budou pod takovým tlakem, že jim nebudou moci pomoci.

Vláda promarnila pět let, kdy mohla společnost udělat odolnější vůči budoucí krizi. Pouze rozdala peníze a navíc na dlouhodobé závazky, které se budou složitě redukovat, až krize přijde. Ta vláda je vyloženě antireformní, protože zrušila všechny naše reformní kroky, ale nepředložila žádnou alternativu. Kdyby měla své představy, tak bych to respektoval.

Přidává zaměstnancům a důchodcům, to je také svým způsobem investice do lidí.
To není investice, ale nemám nic proti tomu, když se v dobrých časech přidává zaměstnancům a důchodcům. Ale musím také vědět, kde na to vezmu, až přijdou horší časy. A to vláda neví. Jednou na to doplatíme a paradoxně nejvíce ti nejchudší a nejslabší, ti ostatní si nějak pomohou. Chápu, že některým lidem se rozdávání na všechny strany líbí, ale šest miliard na slevu jízdného pro studenty a důchodce pokládám za rozpočtový zločin.

Vidím, že pochválit ji nechcete.
Určitě ano, nemáme k ní výhrady v bezpečnostní politice, dost často se kryjeme v zahraniční politice. Není pravda, že říkáme, že vláda dělá všechno špatně. Když se podíváte na hlasování, tak většina vládních návrhů má naši podporu. Bráníme se jen tomu, co považujeme za škodlivé pro Česko a voliče, které zastupujeme.

Dá se říci, že dokud nepřijde recese, tak pravicová opozice nemá moc šancí bojovat proti vládě?
To bych takto nerad formuloval. Krizi si nikdo nepřeje. Nikdy jsem nedělal politiku, čím hůř tím líp. Dějiny nás totiž učí, že krize nemusí přivést k moci nutně jen odpovědné hospodáře, ale i extremisty.

Jakým programem chcete nad vládou vyhrát? Program Antibabiš se podle všeho ukázal kontraproduktivní.
My máme svůj program. Předkládáme celou řadu zákonů. Máme program konzervativní, odpovědné stany, která je jasně proevropská, která chce, abychom patřili do jádra EU, která chce být loajální k partnerům v NATO, minimálně tak, jak jsou loajální oni k nám.

Jsme rozpočtově odpovědní a navrhujeme, na čem se shodují všichni experti, že je potřeba reformovat penzijní a zdravotní systém, abychom se dočkali důstojného stáří. Apelujeme na školskou reformu. Je tady potřeba řady systémových změn.

Premiér mluví stále o nějaké vizi, ale k té je možné se dostat jedině, když bude zemi modernizovat. Problém je ale v tom, že řada těch reforem bude nepopulární. Zvyšuje se délka života, a to přirozeně na každého klade větší spoluodpovědnost, aby jeho zdraví bylo ufinancovatelné do samotného konce.

S tímto programem jste šli do voleb a moc jste neuspěli. Není na čase program revidovat, alespoň tu rigidní rozpočtovou politiku, kterou jste přivedli Babiše k moci?
Z toho vás vyvedu, protože v roce 2013 měl Babiš zcela jinou rétoriku, než má dnes. Tehdy říkal, podívejte, jak my podnikatelé musíme šetřit, ale Kalousek to nedělal nebo málo. A taky říkal, že on hravě ušetří 200 miliard. Dnes to zcela otočil a říká, že jsme dělali drastické škrty a přitom utrácí o 353 miliard korun víc než my tenkrát.

Ale zdá se, že pochopil, jak získat voliče, tak se vás ptám, jestli jste se také poučili?
Že máme být ještě víc populističtí?

Ne, ale nešetřit tak na svých voličích.
Naše politika je sociálně odpovědná, protože nerozdává všem. Sleva šest miliard na jízdné pro všechny, aniž byste zkoumal jejich poměry, je neodpovědný krok. Nejvíc to pomůže dopravcům, určitě si to pochvaluje pan Jančura (Regiojet). My chceme pomoci jen těm potřebným a ostatním nechceme zbytečně brát peníze. Současná vláda chce sebrat všem peníze, aby je zase mohla všem rozdat. To skončí pouze přerozdělováním bídy.

Kdy podle vás skončí očistec české pravice za její minulé hříchy a znovu dokáže konkurovat levici, kterou dnes opanoval Babiš?
Dnes se boj nevede na ose pravice levice, dnes jsme kvůli chování pánů Babiše a Zemana v situaci, kdy zásadní prioritou je udržení právního státu, kterému se oba tito pánové smějí do očí a usilovně pracují na jeho destrukci. Všichni demokraté by si teď měli přát, aby se ze skutečné demokracie nestala demokracie loutková.

Myslíte, že to, co říkáte, je uvěřitelné, když Babiš nemá většinu pro změnu volebních zákonů nebo Ústavy?
Stačí, když vláda zákony přestane respektovat. Podívejte, co udělali s církevními restitucemi, na čistky v bezpečnostních složkách, o kterých se zcela případně spekuluje, že je to za tím účelem, aby všechny Babišovy kauzy byly zameteny pod koberec. Na to nemusíte měnit zákony.

Vy nedůvěřujete systému, který jste tu pomáhal dvacet let budovat, že mu to v příštích volbách spočítají voliči?
Tomu systému pevně věřím, ale ten systém počítá s tím, že není možné mít konflikty zájmů takového rozsahu, protože poté bude možné, že si to ošetří tak, aby na něj zákon nedosáhl. A pokud si nebudeme před zákonem všichni rovni, tak už tu nebudeme mít právní stát.

Každá vláda inklinuje k zneužívání moci, ale vždy to zatím vyřešily volby.
Je pravda, že je to svádivé, ale nikdo si nepamatuje takovýto rozsah. Tady není snaha pouze ovlivňovat moc, ale je tu snaha převzít vládu holdingem. Nevím, jestli je to srozumitelné, ale je to pravda, a pokud všichni něco neuděláme, tak o právní stát přijdeme.

Jaké jsou důkazy?
Vidíme každý den něco, co nebylo před deseti lety představitelné. Vidíme opovrhování zásadami dělení moci a právním pořádkem. Vidíme maximální koncentraci moci a znásilnění demokratických procesů, aby byly pouze loutkové. Také komunistický režim měl federální shromáždění a vlády, ale přitom se rozhodovalo někde jinde. Jestliže soudce Nejvyššího správního soudu (Baxa) vypověděl o svém rozhovoru s prezidentem, to, co vypověděl, tak jak to chcete jinak nazvat, než destrukcí právního státu?

Vaše vlády měly také své máslo na hlavě. Kauzu Čunek, Toskánsko, Dalíka.
Proč mi přisuzujete Čunka nebo Toskánsko?

Byl jste u toho.
Všechny vlády měly své skandály, ale byly nesrovnatelné s tím, co se děje dnes. Dřív byly jednotlivé skandály poměrně radikálně řešeny. Trestně stíhaný člen vlády nebyl únosný. Přeji Jiřímu Čunkovi, že se mu podařilo očistit, ale když byl trestně stíhaný, tak musel z vlády odejít. Nechtělo se mu, ale musel.

Nejde o Čunka, ale o různé machinace při přehazování té kauzy z jednoho státního zástupce na druhého.
Ale platilo, že pokud byl trestně stíhán, tak ve vládě nemohl být.

Zmínil jste ovlivňování soudců Hradem, co v tom lze dělat?
Nesmíme mlčet a tvářit se, že je to normální. Proto jsem chtěl, aby o tom jednala Sněmovna, protože se takové chování nesmí stát normou. Mluvil jsem o postupném přebírání státu holdingem bez změn zákonů. Udělají jen drobné úpravy, jako teď byla změna služebního zákona, a pak si může holding vyhodit na ministerstvech jakéhokoli tajemníka a dát si tam svého. Nesmí se to stát normou.

Normalizace je geniální slovo, teprve ve zralém věku jsem pochopil svého statečného otce, který dostal po šedesátém osmém strašně za uši a my s ním. To psychicky unesl, ale neunesl změnu chování svého sociálního okolí, svých přátel, kterých si vážil a kteří začali v 70. letech dělat věci, které v roce 1968 nebyly možné a za pár let se staly normou. Komu záleží na tom, aby tu nebyla znormalizována pouze formální demokracie a hra na právní stát, tak nesmíme připustit, aby se různé nehoráznosti staly normou.

Mluvili jsme o kancléři Mynářovi, vy už zahrnujete Hrad do holdingu?
Nejsou součástí holdingu, ale změna pořádků se děje v důsledku mimořádného partnerství mezi panem prezidentem a panem premiérem. A když řeknu, že ani jeden z nich nesleduje blaho ČR, ale výlučně své zájmy, tak neřeknu žádné překvapení.

A nevyřeší to příští volby? Ptám se i s ohledem na dřívější Babišova slova, že chce předsedat vládě jen jedno volební období.
Pevně doufám, že ano. Ale kdokoli uspěje a bude chtít vše, co tu spáchali, napravit, tak s tím bude práce jako na kostele. Hlavně proto, že si pan premiér během těch pěti let do neuralgických pozic v bezpečnostních složkách a státní správě nasadil tolik lidí, že to nebude jednoduché.

Prosadit jednání o Mynářovi se vám nepovedlo, stejně jako jste neprosadili vznik komise pro vyšetření vlivu Ruska a Číny na Česko. Čeho jste tím chtěli dosáhnout?
Zpravodajský souboj mezi demokratickými státy a autoritativními režimy je neustálý a na všech fórech NATO a EU se to řeší jako zásadní věc. O tom, že proti nám Rusko vede hybridní zpravodajskou válku, jsou přesvědčeni nejen mnozí politici, ale i řada bezpečnostních expertů. A přitom vidíme, jak je z našich nejvyšších míst práce našich zpravodajských služeb zlehčována a jak jsou jim házeny klacky pod nohy.

Prezident, který by měl mít zájem o bezpečnost republiky přednostně, uráží a dehonestuje naši zpravodajskou službu. Následně přispěchá bývalý prezident a udělá totéž. Musíme se ptát, v čím zájmu to dělají?

Bez ohledu na to, jestli je jejich chování odpovědné, je otázkou, zda nemají pravdu, že jsou to čučkaři? I v době, kdy jste byli u vlády vy, tak zpravodajci varovali před rojením ruských a čínských agentů.
Také jim nikdo neříkal, aby se tomu nevěnovali. Já jsem zprávy BIS četl pravidelně a jejich informace z hospodářské politiky jsem vždy bral vážně a nejméně v polovině případů šlo o velmi důležité informace, které jsem potřeboval. Určitě to nebyli čučkaři. A také hodně záleží na tom, jak se zprávami tajných služeb vláda nebo prezident nakládá.

A co se změnilo, když na nebezpečí upozorňují dlouhodobě, aby tu byla vytvořena parlamentní komise?
Tehdy zprávy o rizicích hybridní války nikdo nezlehčoval, jako je tomu dnes, kdy jim v tom brání a říkají, aby se věnovali spíše islámskému terorismu. Jestli takovéto tlaky tady jsou, tak by bylo dobré je prošetřit.

Nehasí prezident zbytečný konflikt s Čínou? Vždyť celý svět s Čínou obchoduje a proč si poplašnými zprávami kazit spolupráci?
Nikdo nemá nic proti obchodování s Čínou, ale kvůli tomu bychom neměli rezignovat na bezpečnostní rizika. Když tyto rizika někdo popíše, tak nemůže nikdo říkat, vykašlete se na to, protože to kazí kšeft.

Komunistům se podařilo prosadit zdanění finančních náhrad církvím. Proč s tím máte takový problém?
Jde o morální problém, komunistický režim ukradl církvím majetek, který pak zpustošil. Neváhal přitom uvěznit řadu duchovních, které mučil nebo popravil. V roce 2012 se podařilo po sedmdesáti letech dospět k částečné kompenzaci.
Poprvé od Bílé Hory se 16 křesťanských církví a Federace židovských obcí dokázaly dohodnout mezi sebou. Mohly díky tomu být znovu férově nastaveny vztahy mezi státem a církvemi, ale to bylo narušeno tímto vyvoláním nenávisti a došlo jen k tomu, že okradený bude znovu okraden. Když to v katolické církvi nazvali druhou konfiskací, tak mají více méně pravdu.

Druhá věc je právní, náhrady jsou vypláceny na základě smluv mezi státem a konkrétní církví, v kterých je napsáno, že vyplácení se bude řídit legislativou platnou 1. 1. 2013, což znamená, že stát nemůže zneužít své veřejné moci k tomu, aby mohl vstoupit do soukromoprávní smlouvy a bez souhlasu partnera ji změnit. To nemůže u Ústavního soudu obstát.

V diskusi ve Sněmovně padala řada argumentů, nezviklal některý váš názor?
Ta diskuse byla vedena za jediným účelem - vytvořit dojem, že ne stát okrádá už podruhé církve, ale že církve okrádají stát.

Vy jste řekl, že se vám podařilo najít dohodu s církvemi, ale jak podotkl Lubomír Zaorálek, už jste nedokázali najít podporu opozice a celé společnosti. To mi přijde jako zásadní výtka.
Komunisté i sociální demokraté se nechtěli dohodnout. Diskuse se vedla dvacet let a my jsme ostudně byli poslední postkomunistickou republikou, která nenarovnala vztahy s církvemi.

Všem vlastencům, kteří bojují jak proti restitucím, tak proti islámu, bych rád připomněl, že pokud by se nám to v roce 2012 nepodařilo uzavřít, tak by od roku 2014 Ústředí muslimských organizací dostávalo státní příspěvek, na který měly nárok všechny 10 let registrované církve.

Nejsmutnější na tom je, že vládní strany vědí, že je to v rozporu s právním pořádkem a někteří z nich chlácholí představitele církví, aby se nebáli, že to shodí Ústavní soud. Slyšel jsem to od řady biskupů. Tím se vysmívají do očí principům právního státu a kladu si otázku, jak vláda chce, aby občané respektovali právní pořádek naší země, když sami se mu vysmívají opovržlivým způsobem.

Dne 27. 1. 2019

,

Oldřich Danda, Právo